Školní výlet 9.B – Sušice

Z Rokycan do Přeštic, z Přeštic výluka autobusem do Klatov a z Klatov linkovým autobusem do Sušice. V posledním spoji jsme se seznámili i s dětmi ze Sušické školky, které se vracely z výletu a deváťáci si je museli vzít na klín, abychom se všichni vešli. Zase jsme se ale dozvěděli, co všechno na výletě zažili, že budou mít olympiádu a kdo má doma jaké zvířátko. Školkáčci vystoupili o dvě zastávky dříve, a tak jsme jim zamávali a pokračovali ještě o kus dál na nábřeží. Odtud to byl už jen kousek do Hotelu Fuferna, kde jsme měli být ubytovaní. Vybalili jsme se, nasvačili a využili pěkného počasí a vyrazili na rozhlednu Svatobor. První vyhlídka nás čekala u vodárenské věže a už ta stála za to. Pak jsme stoupali stále výš a výš. Na nedalekém kopci jsme zahlédli i hrad Kašperk. Restaurace na Svatoboru byla sice zavřená, ale rozhledna otevřená, a tak se někteří vydali ještě těch 182 schodů navíc na další výhledy. Po návratu jsme se stavili v Sušici na náměstí, abychom si koupili zmrzlinu a další dobroty. V hotelu na nás pak čekala večeře a po ní se někteří otužilí vydali koupat do Otavy. Jako společný program na večer byl připraven kvíz, které měl prověřit naše znalosti v různých oborech, ale poslední sady otázek byly zaměřené na naši třídu a školu. Žáci tak museli zavzpomínat, kde jsme byli na výletech, co jsme měli k večeři, nebo přiřadit jména psů k jejich majitelům- učitelům.

V úterý jsme se vzbudili v půl 8 ráno a bylo vidět, že počasí nám dneska nebude přát. Dopřáli jsme si ale dobrou snídani a pak se šli pomalu chystat na rafty. Nikdo jsme moc nevěděli, co nás bude čekat, a tak jsme se oblékli do pláštěnek. Instruktoři z Offparku nás dovezli pod Sušici na místo vyplutí, dali nám instrukce a zbytek byl na nás. Zpočátku se naše rafty jen točili do kola, ale postupem času jsme získávali zkušenosti a raft lépe ovládali. Déšť až tak nevadil, mokrý jsme byli od pasu dolů i nahoru. Po osmikilometrové cestě jsme uviděli hrad Rabí a těšili se, až vylejeme vodu a ohřejeme se. Po návratu do hotelu si někdo dal teplou sprchu, někdo řízek z balíčku a někdo ihned zalezl do postele a spousta z nás usnula. Počasí se pomalu zlepšilo, tak jsme se ještě před večeří vypravili po křížové cestě na Vrch Anděla Strážce, odkud byl výhled na Sušici zase z druhé strany. K večeři bylo kuře na paprice a následoval společný program, tentokrát vevnitř v teple. Žáci nejprve měli napsat své školní hříchy a podle nich jsme měli hádat pachatele. Poté jsme ukazovali, kdo podle nás nejspíš dostane poznámku ještě v červnu, kdo zaspí hned první den na střední škole, kdo získá Nobelovu cenu, nebo se stane premiérem.

Středeční ráno začalo snídaní a balením. Veškerá naše zavazadla jsme si mohli nechat ve Fuferně a vydali se do lanového parku. Nejprve jsme si vzali přilby a uvázali se do podsedáků, poté absolvovali instruktáž k jištění ve výšce. Ukázali jsme si všechny překážky zespoda a každý měl možnost zvolit si svoji úroveň lezení. Každý si zaslouží pochvalu, protože se dostal do výšky 6-8 metrů. Ať už se tam rozhodli, že to pro ně není a slezli zase dolů nebo se přes strach vypravili jen po lehčích překážkách, až po ty odvážlivé, kteří zvládli i ty nejtěžší překážky.  Myslím si, že každý si odnesl zážitek. Po bezpečném návratu dolů na zem jsme se naposledy vypravili do centra, abychom si dali oběd. Na cestu zpět jsme se nakonec vydali o hodinu dříve. V autobuse jsme se pro změnu seznámili s malými školáky z Prahy, kteří jeli na výlet do Velhartic. Do Rokycan jsme dorazili v půl 4, unavení a plní zážitků.